Den matek v dubenecké šškole

Ke Dni matek, svátku, jenžž vzdává hold maminkám a mateřství a slaví se vžždy druhou květnovou neděli, připravují žžáci dubenecké šškoly a jejich pedagogové pásmo scének, písniček a tanečků jako dárek maminkám, babičkám, tetičkám, ale vítáni jsou samozřejmě i tatínkové, dědečkové či strýčci, prostě rodinní přísluššníci i přátelé. Program celého podvečerního představení se skládá z vystoupení vššech tříd a z několika písní sborově zpívaných zvlášťšť žžáky prvního stupně a zvlášťšť žžáky stupně druhého. Tento rok se slavnostní akce konala v pátek 6. května v tělocvičně šškoly.
S blížžícím se termínem šškolního Dne matek stoupaly obavy zvlášště třídních učitelek, zda jejich svěřenci zvládnou všše zdárně nacvičit, zda se stihnou namalovat kulisy, zda bude to které představení dost originální a zábavné, zda někdo z vystupujících neonemocní. Dopoledne 6. května neprobíhala běžžná výuka, vyučování bylo obětováno generální zkouššce a doladění vššeho, co ješště neladilo, výzdobě pódia v tělocvičně i přípravě dostatečného počtu míst k sezení, který stejně nakonec nebyl vůbec dostatečný. Odpoledne dívky z 8. a 9. třídy s paní učitelkou připravily malé pohošštění pro maminky - obložžené chlebíčky. Ty pak spolu s moučníkem, upečeným paními kuchařkami ze šškolní jídelny, naaranžžovaly na stoly v zadní části tělocvičny.
Představení začínalo v 17 hodin, žžáci z 9. třídy vítali přicházející u dveří do tělocvičny a předávali jim natišštěný program. Před 17. hodinou byla jižž vššechna místa k sezení obsazena, plnil se i prostor podél stěn, na schodech.… Bohužžel, tělocvična se jižž více nafouknout nedala, tak opozdilci, kteří zůstali stát na schodech, celé představení vnímali větššinou jen sluchem. V rukou mnohých rodičů byly připraveny přístroje k audiovizuální dokumentaci, kamery, fotoaparáty, mobilní telefony, jen nepropásnout okamžžik, kdy se právě jejich ratolest objeví na pódiu.
Chvíle CH nastala, pan ředitel šškolní Den matek zahájil a bez jediného zádrhelu, bez zašškobrtnutí se střídala jednotlivá vystoupení. (Záměna hudby u vystoupení deváťťáků nakonec vyzněla jako záměrný vtip.) Oči maminek vlhly tu dojetím, tu smíchem, dlaně tleskáním rudly, teplota v tělocvičně stoupala, otevřená okna nestačila cirkulovat vzduch. Něco málo přes hodinu trvající program spěl k závěru, poslední sborový zpěv a ješště defilé vššech účinkujících do rytmu písničky z oblíbeného filmu S tebou mě baví svět a k tomu divácký aplaus.
Sál tělocvičny se prázdnil jen pozvolna, vššak oslava Dne matek je i prostorem k setkání přátel a známých. Diváci ostýchavě cestou z tělocvičny ochutnávali z připraveného pohošštění, na rozdíl od dětí, které netrpělivě čekaly na okamžžik, kdy jim bude povoleno ze stolu s občerstvením také okusit. Na talířích nezůstal ani drobeček. Podle reakcí diváků se celé představení líbilo. Učitelům spadl kámen ze srdce, obavy byly zbytečné, všše dopadlo dobře. Děti se také radovaly, žže na pódiu neselhaly, svůj úkol zvládly, maminkám i ostatním divákům vykouzlily šťšťastný úsměv ve tváři, cožž je dárek nad dárky. Celá akce byla od začátku do konce důkazem přátelské, rodinné atmosféry, která na dubenecké šškole panuje.

Mgr. Lucie Baliharová